Někteří řidiči mají zálusk na terénní pick-up. V tom případě se dá uvažovat o značce Volkswagen Amarok, konkrétně tedy o variantě, která má automatickou převodovku. V Buenos Aires, hlavním městě Argentiny se začalo toto auto vyrábět už před třemi lety. Pro Evropu a její specifikaci to začalo až o rok později. Obecně do té doby terénní pick-upy uměli vyrábět jenom Japonci. Tento terénní automobil dokáže mimo jiné odvézt tunu nákladu nebo dokonce odtáhnout třítunový vlak. Tím, že ho vyrábí automobilový závod Volkswagen, se řidiči dočkali několika zajímavých úprav. Jsou to například prvky komfortně – bezpečnostní výbavy na přání jako třeba parkovací čidla i vpředu či dešťové senzory.
Volkswagen Amarok měl takové dilema, a to jestli si pořídit verzi s přiřaditelným nebo stálým pohonem všech kol. Obě dvě varianty mají plusy i mínusy. Přiřaditelný pohon znamená, že je stále hnaná zadní náprava a zubovou spojkou k ní jde připojit přední. Mezi plusy patří například spolehlivost v těžším terénu. Jako mínus je uvedené to, že v režimu 4 x 4 se obě nápravy musí točit stejně rychle, tudíž při jízdě zatáčkou jedna prokluzuje a ovladatelnost auta se výrazně zhoršuje. Nezatížené auto na mokré dlažbě či tramvajových kolejích má problém se rozjet. Nyní se podíváme na stálý pohon.
Je to velmi komfortní řešení bez nároků na obsluhu. Trakce je stále k dispozici, čili i při akceleraci na mokré dlažbě. Tohle řešení výrazně zlepšuje vlastnosti při samotné jízdě na silnici a při rychlejší jízdě někde v terénu. Mezi mínusy patří, že s tímhle pohonem nejde u Amaroku kombinovat ruční převody. Navíc v těžkém terénu se pálí spojka.